Martin Schotek a PMD 85                   
17. 3.2010 - 21:12
Software
Hardware
Grafika
Schotek
Download
PMD 85
   * Historie
   * PMD 85 a já
   * Emulátor
   * Hardware
   * Fotogalerie
   * Scan
   * Download
   * ROMky
   * Periferie
   * English
Škoda 100
(c) Schotek 2009
28.11.2009
  Na stránku software doplněno ZX demo Spectrology 1 a Simpsons
14.8.2009
  Doplněno zapojení kabelu k XY4140
27.6.2009
  Doplněny informace o MFD 85 a pár fotek na stránce periferií
28.1.2009
  Doplněny informace o monitoru PMD 60
2.1.2009
  Aktualizován odkaz na emulátor PMD 85 od Petra Tůmy
23.5.2008
  Doplněny informace o originálních periferiích PMD 50 a PMD 70
Historie PMD 85 z hlediska hardware:
  • PMD 85 první verze:
    • Autorem tohoto počítače pro školy i průmysl je ing. Roman Kišš a ing. Štefan Tóth z Tesly Piešťany.
    • Jedno z prvních uvedení bylo na výstavě Elektronizace a automatizace 83
    • Bílá hranatá krabička. Spíše prototypová verze. V reálu jsem tuto verzi nikde neviděl. Určitou dobu tuto verzi vyráběla Tesla Piešťany v různých barevných provedeních (oranžová, zelená, šedá...). Rozměrově byla zhruba stejná jako později běžná šedá verze (z Tesly Bratislava) a měla všechny znaky novějších PMD, včetně výměnného ROM modulu.
    • Základem bylo klasické zapojení procesoru 8080 (s podpůrnými obvody), doplněné o zobrazovací logiku a řadu vstupních a výstupních obvodů (několik 8255, několik budičů sběrnice, časovač 8253, sériový obvod 8251).

  • PMD 85 (někdy uváděno jako PMD 85.1)
    • Výrobu tohoto počítače převzala od Tesly Piešťany Tesla Bratislava, kde se začalo vyrábět skutečně sériově.
    • Po vzhledové stránce již klasické šedé PMD
    • Klávesnice byla plochá, klávesy nespolehlivé a šly poměrně ztuha.
    • Tato verze PMD používala při snímání kazety fázový závěs s HW dekódováním stavu 1/0, bohužel dost nespolehlivý v případě, kdy magnetofon otáčel polaritu signálu, přijímání dál řešil obvod 8251.
    • Rozdělení paměti bylo následující:
      • 0000 až 7FFF RAM
      • 8000 až 8FFF ROM (Monitor)
      • 9000 až 9FFF nic
      • A000 až AFFF ROM (Monitor - zrcadlený paměťový prostor 8000-8FFF, zřejmě jednoduchý dekodér adres)
      • B000 až BFFF zase nic
      • C000 až FFFF Video RAM

    • Hardwarově se dalo rozložit na několik modulů:
      • Základní část s procesorem, pamětí, řídící logikou, interface klávesnice a zobrazovací elektronika. (Mám kompletní schema verze 1)
      • Klávesnice s případným HW autorepeatem (zapojení vyšlo v Elektronice 1/1987).
      • Interfacový modul s budiči sběrnice, 2x 8255, čítačem 8253 (jeden z nich slouží k časování sériové komunikace), sériovým čipem 8251 (výstup IFSS a magnetofon). (Mám kompletní schema)
      • Výměnný ROM modul s volitelným BASICem, PASCALem a možná i dalšími jazyky. Modul měl několik volných pozic pro další ROM paměti - osobně jsem třeba doplňoval ROMky s ovladači plotteru 4140. (Schema nemám, ale je poměrně jednoduché. Na sběrnici procesoru je připojená 8255, jejíž dva 8bitové výstupy byly použity jako adresa pro osazené ROMky a přes třetí bránu 8255 se četla data.)
      • Bylo možné doplnit HW modul pro barevný výstup na monitor (na televizi zůstal ČB). Tento modul umožňoval výběr 5 barev na obrazovce z celkem tuším 256 možných (zapojení někde mám (vyšlo ve VTM), ale těžko ho budu hledat, je dobře založené).

  • PMD 85.2
    • Vylepšená klávesnice (gumové spínače s tvarovanými klapkami, princip jako u kalkulaček). Autorepeat je řešen softwarově.
    • Kompletně nový software - základní ROM monitor byl značně přepracován (optimalizace, zrychlení), adresy v dokumentaci uvedených rutin byly zachovány kvůli kompatibilitě softwaru.
    • Nový Basic-G/2.0 byl vylepšen, přesné rozdíly však nemám zjištěny.
    • Změněno zapojení interface pro magnetofon. Fázový závěs s HW dekodérem byl nahrazen dolní propustí (odstranění šumu) a dekódování signálu je prováděno softwarově. Spolehlivost čtení se značně zvýšila.
    • Výstup na monitor byl standardně barevný (černá, bílá, zelená, modro-zelená a žlutá) - tedy pět barev, ale na rozdíl od samostatného barevného modulu nebyl výběr barev, byly dány pevně. (Nejsem si zcela jist, zda tuto možnost nemělo už i první PMD.)
    • Další změny oproti PMD verze 1 jsem nezjistil.

  • PMD 85.2A
    • Razantnější změna HW základní desky. Změna zapojení dekodéru paměti umožnila využít dříve prázdný prostor 9000-9FFF a B000-BFFF a do tohoto prostoru byla doplněna RAM. Možná se z dnešního hlediska zdá 8kB paměti zanedbatelné, ale tehdy to bylo hodně a dalo se do této paměti umístit spousta zajímavých prográmků, které nepřekážely jinému software (třeba můj assembler, disassembler a editor programů).
    • Změna BASICu, který měl nyní zásobník v prostoru B000 až BFFF, takže pro samotný program zbývalo mnohem více místa.

  • PMD 85.2B - toto označení je interní, navenek byly označovány jako 2A
    • Zapojení bylo téměř shodné s verzí 2A s tím, že místo 16kB pamětí byly osazeny 64kB.

  • PMD 85.3 - poslední verze PMD 85 z roku 1988
    • Další razantní změna HW základní desky. ROM monitor se rozrostl na 8KB a byl přesunut do prostoru E000 až FFFF (stínováno k VideoRAM) a celý paměťový prostor obsahoval RAMku. Bylo tedy možné nahrát třeba Monitor z PMD 85/2 a upravit jej dle potřeby. Základní deska byla dost viditelně pozměněna.
    • S úpravami HW samozřejmě přišly další úpravy SW, ale šlo spíše o "kosmetické" změny související s HW (přeadresování programů, přesun zásobníků a podobně).
    • TV modulátor byl nahrazen novějším typem, takže výstup na televizi byl barevný v normě PAL.
    • Byla doplněna tabulka znaků o kompletní české a slovenské znaky a vyráběla se i verze s azbukou (údajně měla i více kláves).
    • Po nahrání ROM monitoru z verze 2 nebo 2A bylo (až na barvy) plně kompatibilní s předchozími verzemi.

  • Didaktik Alfa (klon PMD 85.1) - od roku 1987
    • Výrobcem byla firma Didaktik Skalica
    • Bylo mírně pozměněno (zjednodušeno) zapojení - neobsahoval ROM modul řízený 8255, ale BASIC byl umístěn do původně nevyužitého (v PMD 85.1) paměťového prostoru od adresy 9000h, odkud se rutinkou ROM kopíroval do RAM od adresy 0000h (stejně jako v původním PMD, kde se Basic kopíroval z ROM modulu). S tím samozřejmě souvisely drobné úpravy software.
    • Byl pozměněn adresový dekodér - interface pro kazetový magnetofon byl "přesunut" z adres 1E a 1F na adresy F0 a F1. S tím samozřejmě souvisely drobné úpravy software.
    • Podle obsahu ROM se Didaktik Alfa od PMD 85.1 více nelišil, nepodařilo se mi však zjistit, nakolik kompletní byla v tomto klonu část interfaců (pokud nějaké interface krom kazetofonu měl).
    • Monitor Didaktiku Alfa se lišil v inicializaci 8255, v adresách mgf interface, rutince pro spuštění Basicu a v úvodním nápisu * DIDAKTIK ALFA READY *
    • Basic Didaktiku Alfa se lišil v adrese mgf interface, úvodním nápisu a ještě třech dalších bajtech - dá se říct, že kompatibilita s PMD 85 byla na velmi slušné úrovni.
    • Budu vděčen za jakékoliv další informace o tomto klonu, mailujte prosím na martin@schotek.cz. Děkuji.

  • Didaktik Alfa 2 (klon Didaktiku Alfa ve stylu PMD 85.2)
    • Výrobcem byla opět firma Didaktik Skalica
    • Bylo mírně pozměněno zapojení - změna z 1KB ROM na 2KB ROM
    • Použit novější Monitor i Basic (verze Basic alfa/V2.1)
    • Při zapnutí testuje ROM i RAM (což pak dělalo i PMD 85 verze 3)
    • Stisk resetu se dal modifikovat klávesami shift a stop: Pouze reset = monitor, reset+shift = basic+nastavení K0 až K11, reset+shift+stop = basic bez nastavení K0 až K11
    • Doplněna tabulka znaků o české znaky (dle tabulky KOI-8) - české znaky se volily s klávesou STOP (jakoby druhý shift)
    • Basic byl vylepšenou verzí z verze PMD 85.2
    • Bohužel obsahy ROM a další informace o tomto klonu PMD nemám :-(
    • Budu vděčen za jakékoliv další informace o tomto klonu, mailujte prosím na martin@schotek.cz. Děkuji.

  • Consul 2717 (tzv. Zbrojováček)
    • Výrobcem byla Zbrojovka Brno, proto si získal i přezdívku Zbrojováček.
    • Byl to počítač "vše v jednom" - elektronika počítače včetně zdroje byla vestavěna do monitoru, oddělená byla pouze klávesnice.
    • Neobsahoval ROM modul (podobně jako Didaktik Alfa) a měl všechny ROM namapované do prostoru 8000-BFFF
    • Měl podporu počítačové sítě s řídícím počítačem Consul 2715
    • Podporoval disketovou mechaniku 5.25"
    • Bylo možné přepnout organizaci paměti a grafiky do jiných režimů. Jedním z nich byl režim "více bodů, méně barev", kdy se místo 6 bodů z bajtu v "barvě" zobrazovalo všech 8, ale v tom případě bez barevných atributů. Druhým režimem bylo přeadresování 16-ti bajtových bloků na konci obrazových řádků do souvislého bloku paměti (detaily bohužel zatím nevím).
    • Budu vděčen za jakékoliv další informace o tomto klonu, mailujte prosím na martin@schotek.cz. Děkuji.

  • Maťo (klon PMD 85.2)
    • Autorem je pan Ivan Urda
    • Výrobcem byla firma Štátný majetok Závadka, š.p. Závadka nad Hronom.
    • Stavebnice počítače na doma. Po fyzické stránce byl o něco menší než PMD, měl méně kláves a prodával se jako skládačka základních součástí (tedy hlavně u skládání klávesnice se asi dalo vyblbnout).
    • Počítač vznikal pod pracovním názvem BAPO ve Výzkumno-vývojovej základni Strojsmaltu Pohorela v Bánskej Bystrici.
    • Jedním z hlavních úkolů vývoje byla minimalizace ceny, z čehož vyplývají zjednodušení a úpravy hardware oproti PMD 85. Odpadl ROM modul a deska interface. Ukládání na magnetofon nezajišťoval sériový obvod, ale vstupní a výstupní linky 8255, která se stará o klávesnici a indikátory. Úpravy HW šly tak daleko, že nebyl nikam připojen vývod INT procesoru a tak si programy občas náhodně odskakovaly na obsluhu hardwarového přerušení (ovšem kdo z hardwérářů někdy nezapoměl na některou z tisíců nožiček na složité desce, že...).
    • Vyráběly se nejméně dvě verze, které se lišily obsahem ROM (jedna verze s monitorem a BASICem, druhá s hrami)
    • Klávesnice měla méně kláves, ale přibyla klávesa CONT (použitá mimo jiné jako druhý shift) a klávesy nahoru a dolů).
    • Kvůli ušetření sloupcového dekodéru bylo změněno zapojení klávesnice na matici 7x7 kláves, kdy se bity portu A přímo vybíraly "sloupce" klávesnice a z portu B se četly přímo řádky, přičemž všechny sloupce měly v posledním řádku (8. bit) zapojený EOL. "Speciální" klávesy STOP, Shift a CONT se četly portem C služební 8255.
    • Pro ukládání dat se nepoužíval sériový obvod 8251, ale jeden z bitů portu C služební 8255 (druhý bit byl pro čtení - port C byl rozdělen napůl na vstup a na výstup).
    • Kompatibilita s PMD zůstala v použití stejného "videoprocesoru" a v použití software, který vycházel ze software pro PMD 85.1 - změny však byly značné.
    • Zajímavý článek o útrapách při stavbě a oživování této stavebnice vyšel v časopise Elektronika 2/1991 a autorem je Pavel Růžička z Brna.
PMD 85 byl jeden z prvních počítačů, ke kterému jsem se dostal. Byl však jediný, který mi takřka přirostl k srdci. Naučil jsem se na něm mnohé užitečné věci a znal jsem ho velmi dobře. Programoval jsem na něm v Basicu, později ve strojovém kódu a assembleru (jestlipak víte, jaký je mezi nimi rozdíl?) Navrhoval, vyráběl a připojoval jsem různé periferie a následně je vybavoval ovládacím softwarem. Nejčastěji šlo o tiskárny, plotry a všelijaké mechanické záležitosti. Touto cestou jsem se tedy dostal i k hardware PMD a poznal tento počítač dost důkladně.
Po mnoha letech jsem se k PMD vrátil trošku kuriózním způsobem. Chtěl jsem naprogramovat na PC emulátor Atari 800, ale jeho hardware se mi zdál na první pokus dost složitý, tak jsem se rozhodl si emulátor vyzkoušet na mně důvěrně známém PMD. Emulátor jsem vyráběl na půjčené 12MHz 286 a tak jsem se snažil, aby byl optimalizován na rychlost. Celkem se to povedlo, na zmíněné 286 to běhalo asi na 60 procentech rychlosti originálního PMD. Tato verze vznikala postupně od poloviny roku 1995 (pomalu, PC jsem měl vždy jen nakrátko). Později jsem do této DOSovské verze namontoval brždění, aby se vůbec dal emulátor používat na Pentiích. Právě tato úprava však dělá na některých počítačích problémy se stabilitou. Od léta 2000 s velkými přestávkami po troškách dělám novou verzi emulátoru pro Windows. Současná verze se mi už začíná líbit a snad se bude líbit i Vám ;-)
Emulátor PMD 85 na PC je zcela jistě zajímavá věc, neboť nápad stvořit jej dostali i další lidé. V současné době vím o třech více-méně funkčních a dvou méně funkčních (ty jsou ve stádiu tvorby). Takže tady jsou mně známí autoři emulátorů PMD 85 (řazeno zhruba chronologicky):
Pokud víte o dalších, případně jste sami autoři zajímavých věcí pro PMD či emulátor PMD, určitě se ozvěte na adresu martin@schotek.cz.
Software pro PMD 85 vznikal na mnoha místech, většinou pro některé speciální účely, protože PMD šlo použít díky univerzálním vstupům a výstupům k mnoha užitečným věcem. Mnoho zajímavých programů a her pro PMD je od 4004/482 ZO Svazarmu a konkrétně pak od Karla Šuhajdy. Nepřehlédnutelnými autory byla trojice Veselý Bedrlík Gavar (VBG software). Dalším plodným autorem software byl Ceres Soft (Petr Tůma).
Pro potěchu oka jsem připravil i malou fotogalerii PMD 85. (20. 11. 2002 doplněna)
Nechybí ani nascanované informace o PMD 85 z časopisu VTM.
Technická dokumentace PMD 85 a souvisejících zařízení není v mém archivu úplná a budu rád za každou další informaci či schema. Zde je seznam věcí, které mám a mohu je dát v elektronické podobě k dispozici. Scanovat zatím nebudu vše, jen na požádání a nascanované věci dám sem na stránky nastálo.
  • Schema PMD 85
  • Schema PMD 60.1 (zelený monitor, zapojení je téměř stejné jako PMD 60, k dispozici je i popis rozdílů)
  • Schema zdroje EA 1605 pro PMD
  • Schema SP 210 (magnetofon)
  • Schema BT 100 (tiskárna - splašený hřebík)
  • Schema K 6304 (Termotransferová tiskárna Robotron)
  • Popis datového kabelu plotteru XY 4140 a 4150 (Laboratorní přístroje Praha) včetně popisu připojení k PMD, ZX-S, Atari...
  • Schema M 710 A (magnetofon)
  • Schemata ZX Spectrum, Didaktik Gama, disketové jednotky, zvukový interface a další informace o ZXS
  • Schema Atari 800 XE
Tato stánka není kompletní, informace budou přibývat, jen co si udělám čas na jejich utřídění. Časem bych rád vybudoval (s pomocí dalších nadšenců) samostatné stránky o PMD 85, případně dalších československých 8bitech. Prostor na podobně zaměřeném serveru mám k dispozici. Pokud máte někdo další doplňující informace, mailněte mi je, prosím, na adresu martin@schotek.cz. Děkuji.

(c) Schotek 1992 - 2009