| Periferie pro PMD 85 |
| 8. 5.2010 - 22:44 |
| Software | ||||||||||||||||||||||||||||
| Hardware | ||||||||||||||||||||||||||||
| Grafika | ||||||||||||||||||||||||||||
| Schotek | ||||||||||||||||||||||||||||
| Download | ||||||||||||||||||||||||||||
| PMD 85
* Historie * PMD 85 a já * Emulátor * Emulátory 2019 * Hardware * Fotogalerie * Scan * Download * ROMky * Periferie * English | ||||||||||||||||||||||||||||
| Škoda 100 | ||||||||||||||||||||||||||||
| (c) Schotek 2010 | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
| Periferie PMD 85 byly opravdu různorodé. Vzhledem k množství vstupně výstupních portů se dalo připojit téměř cokoliv. Osobně jsem k němu připojoval mnoho typů tiskáren, plottery, joystick, myš, magnetofon (SP210 s "dálkovým ovládáním" po kabelu z PMD), Atari, ZX-Spectrum a PC. Dále jsem viděl připojené roboty, soustruh, dálnopis, disketovou mechaniku a další. Z oficiálně vyráběných doplňků bych zmínil následující: |
PMD 10 - napájecí zdroj pro PMD 85. Nahradil původní EA 1605. Byl moderní konstrukce v designu PMD 85. Jednalo se o spínaný zdroj s ochranami proti výpadku některého napětí.
|
MFD 85 - disketová jednotka postavená na základě obvodu Intel 8271.
Jedna mechanika 5.25" jednostranně s 87kB záznamu.
Obsahovala řadič a procesor 8080, 2x2kB ROM a 2kB RAM.
Připojovala se na por IMS-2 a měla by být kompatibilní s ostatními zařízeními pro tuto sběrnici.
Pravděpodobně byla vyrobena jen ověřovací série v Tesle Piešťany.
|
| PMD 30 - Ekvivalent MFD 85. Podle ověřených pamětí ROM je řídící program zcela shodný, takže je možno používat shodný software i na PMD 85 pro obě mechaniky. |
| PMD 32 - disketová jednotka postavená na základě obvodu Intel 8272. Dvě mechaniky 5.25", záznam snad i oboustranný. Obsahovala řadič a procesor 8080 a byla vestavěna do stejné skříňky, jako byly magnetofony SP210 či SM 260. Připojovala se na paralelní port GPIO. Operační systém Mikros vycházel z CP/M. Výroba v JZD Pokrok Otice v roce 1990. Určena k PMD 85 verze 3, kde byla podpora této mechaniky obsažena již v systémové EPROM, takže po jejím připojení z ní PMD nabootovalo. Po rozšíření Basicu z doplněného ROM modulu šlo ukládat programy na disketu (a samozřejmě je číst) i přímo z Basicu. |
| PMD 40 - modul pro programování pamětí EPROM typu 8708 a 2716. Byl to modul, který se dával místo standardního modulu Basicu. |
| PMD 50 - emulátor pro procesory 8748. Umožňoval krokování programů po instrukcích a další potřebné operace pro vývoj programů. |
| PMD 60 - černobílý monitor. Jednalo se o odlehčenou konstrukci televizoru TESLA Merkur. Neobsahoval kanálový volič, vysokofrekvenční modul a ani zvukový modul. Vstup byl rovnou kompozitní videosignál, takže nedocházelo ke zkreslování obrazu VF modulací, jako na běžném televizoru. Originální technické specifikace - strana 1 a strana 2. |
| PMD 60.1 - zelený monitor. Přesněji řečeno zelenočerný. Konstrukčně totéž, jako PMD 60, ale byla osazena zelená obrazovka místo klasické černobílé. |
| PMD 70, 71-A, 71-B, 72 - síť PMD 85. Musel být propojený celý systém krabiček PMD 70, PMD 71 a PMD 72, aby síť fungovala. PMD 72 sloužila k propojení s PP06 (PC-XT), takže zřejmě šlo řídit síť PMD z počítače typu PC. |
SP 210 - kazetový magnetofon určený pro ukládání dat.
Používal ořezanou elektroniku (nedoosazenou) z jiného typu magnetofonu, měl vestavěný reproduktor pro příposlech a přestože měl stereohlavy, byl pouze mono. Prostě ideální pouze pro záznam dat.
Měl ovšem i vestavěný mikrofon, takže jste si mohli před nahraný program namluvit, co že to tam je za program :-)
Samozřejmě měl i "TTL Control" vstup a výstup, což bylo "dálkové ovládání" po kabelu.
Bylo tedy možné upravit software tak, aby si magnetofon řídil počítač sám (já to zkoušel, je to paráda) :-)
|
| SP 210 T - totéž jako SP 210, ale do volného prostoru byla navíc vestavěná jednojehličková tiskárna BT 100 (tzv. splašený hřebík) :-) |
Centrum T-85 - Jednojehličková tiskárna - předchůdce BT 100.
Vyvinutá a vyráběná STKME při MDPM Beroun. Následnou výrobu měla převzít Tesla Přelouč.
Touto neobvyklou a na tehdejší dobu relativně levnou tiskárnou byly vybaveny počítačové učebny nejen na Berounsku.
|
BT 100 - Jednojehličková tiskárna (tzv. splašený hřebík) :-)
Honosila se nápisem Matrix Printer na své plastové skříňce.
Byl to profesionálněji vyráběný následník tiskárny Centrum T-85.
Tisklo se na papíry A4 skrz průklepový kopírák.
Posun jehličky i papíru byl poměrně pomalý, ale kvůli sledování a řízení pohybu počítačem to o moc rychleji ani udělat nešlo.
Ovšem bylo to snad to nejjednodušší, co mohlo tisknout.
Tisk byl tedy velmi pomalý, a většinou nebyl ani příliš kvalitní (roztřesené okraje).
Pro zájemce mám k dispozici schema.
|
| GAMACENTRUM 01, GAMACENTRUM 02 - dvě verze dvoujehličkové tiskárny. Ještě šílenější řešení než BT100. Posun hlavy se dvěma jehličkami obstarávala hřídel se šroubovicí, pohyb této hlavy byl poměrně rychlý. Každá z jehliček tiskla jen na jedné polovině stránky a tiskly současně - hlava popojížděla jen asi o 11cm do stran. Tisk opět probíhal skrz kopírák na papír. Díky lepšímu řešení synchronizace pohybu hlavy s vysíláním dat byl tisk nejen rychlejší, ale i kvalitnější než z BT 100. |
Minigraf 0507 - Souřadnicový zapisovač od firmy Aritma Praha.
Umožňuje psát a kreslit téměř libovolným psadlem (pentilka, propisovačka, fix, pero...).
Pohybuje se vozík s perem ve směru X (pomocí hřídele se šroubovitou drážkou) a papír ve směru Y.
Vychází z vynálezu ing. Jana Sikory (ČSAV) a Jiřího Kříže z ČVUT.
|
| XY 4120 - Souřadnicový zapisovač z Laboratorních přístrojů Praha. O tomto přístroji jsem našel jedinou zmíňku a to ještě není jisté, zda nešlo o překlep, protože podle jiných zdrojů se vyráběl až typ 4130. |
XY 4130, XY 4131 - Souřadnicový zapisovač z Laboratorních přístrojů Praha.
Umožňuje psát a kreslit téměř libovolným psadlem (pentilka, propisovačka, fix, pero...).
Stejně jako minigraf 0507 vychází z vynálezu ing. Jana Sikory (ČSAV) a Jiřího Kříže z ČVUT.
Na rozdíl od minigrafu z Aritmy i původního vynálezu používá pro pohyb vozíku s perem v ose X lanko s přesným převíjením krokovým motorem.
Ovládání bylo pomocí TTL úrovní signály X/Y (volba osy), +/- (volba směru), STEP (provedl jeden krok), PERO (zvedání a spouštění) a READY (hlášení připravenosti dle spínače na levé straně "mostu" s vozíkem).
Popis propojovacího kabelu.
|
XY 4140 - Souřadnicový zapisovač z Laboratorních přístrojů Praha.
Inovovaný plotter 4131 - změněna skříňka z původní celokovové na plastovou s kovovou kostrou. Pružinový úchyt psadla byl nahrazen šroubovacím úchytem (dle tužových per Centropen). Ostatní parametry shodné s předchozí verzí.
Tento plotter jsem osobně dost intenzivně používal, nejeden protokol z měření na něm nakreslil a nejednu obálku na protokol na něm nadepsal.
Udělal jsem vlastní ovladač na PMD 85, který umožňoval tisk grafiky (bodová kopie z obrazovky) a vlastní pseudografický program boding.
Popis propojovacího kabelu.
|
| XY 4150 - Souřadnicový zapisovač z Laboratorních přístrojů Praha. Opět inovovaná verze plotteru 4140. Moc jsem jich v praxi nepotkal, z uživatelského hlediska byly shodné s předchozí verzí. Některé z nich měly jiný typ datového konektoru. |
| XY 4160 - Souřadnicový zapisovač z Laboratorních přístrojů Praha. Opět vychází z předchozího typu. Obsahuje však již procesorem řízenou elektroniku a rozumí jazyku HPGL. |
ALFI - Souřadnicový zapisovač.
Stavebnice plotteru s dvěma krokovými motory a mechanickou částí ze stavebnice Merkur.
Ideální pro ty, kteří si rádi své přístroje staví sami.
|
Didaktik Zeta (Z) - A ještě jeden souřadnicový zapisovač, tentokrát z Didaktiku Skalica.
Dodával se většinou jako příslušenství Didaktiku Alfa (klon PMD 85). Design vycházel z podobného základu a sestava Didaktik Alfa + Didaktik Zeta vypadala docela zajímavě.
|
Robotron K6304 - tepelná tiskárna od východoněmeckého Robotronu.
Používá stejný princip termotransferového tisku, jako starší faxy. Dováželi ji Kancelářské stroje.
Pokud jste měli přístup k faxovému papíru, pak byl tisk dost levný. Hlavní velikou výhodou byla tichost provozu. Na rozdíl od jehličkových tiskáren totiž její provoz nebyl téměř slyšitelný (ideální na noční tisky v paneláku).
Neměla bohužel snímač konce papíru, takže se snadno mohlo stát, že když papír došel, pokračovala tiskárna v tisku na gumový podávací válec, což často vedlo k připečení ke gumovému povrchu a zničení hlavy.
Také se nesmělo zapomenout zvednutou hlavu od papíru po posunech, protože tisk "do vzduchu" opět poměrně rychle vedl ke zničení hlavy.
Velmi rozšířená na Karlovarsku (osobně jsem jich ve skladu stěhoval několik desítek z okraje kamionu, než se to dalo vyvážet technikou).
Mám od ní kompletní schema, dokumentaci a kromě originální německé i českou příručku (kterou jsme pro dovozce napsali s přáteli).
|
